Upřímně není toho příliš. Ale člověk je hrdý na každičký úspěch svého psa. Tudíž se nechlubím kvůli sobě, ale kvůli mým psům. Protože oni si to opravdu zaslouží :o) Je spousta lidí, co se tomuhle výčtu zasmějí. Ale pro mě to je pokaždé důkaz, že jsme společně něco zvládli :o)

Dix:

V roce 2004 jsme společně v Ošíkově zvládli zkoušku ZZO. Původně jsme chtěli jít i na ZOP, ale zůstalo jen u plánu :o)

Žádné jiné zkoušky proto Dixík nemá. Později jsme se pouze zůčastnili neoficiálních závodů v poslušnosti. Bylo to nějakou zimu v Ráječku. Kde jsme se umístili na 3. místě. Což bylo pro mě překvapením. A jednou ve Šlapanicích, kde jsme byli druzí. Jinak jsem se s Dixíkem účastnila spousty výstav pro pejsky bez PP. Většinou jsme byli první nebo druzí. Nyní už soutěžíme v kategorii "senior". A můžu říct, že tam se nám opravdu daří :o)

Zack:

Se Zackem jsem začala u tance. Nebyla to žádná sláva. Většinou jsme byli diskvalifikováni nebo předposlední :o) Pouze jednou se nám podařilo krásné druhé místo. A jednou první místo v neoficiálních závodech na Zbraslavi. Zack by měl na lepší výsledky, ale to bych nesměla být jeho paničkou já :o) Na voříškiádách se neřadí mezi šampióny, ale i nějaká první místa máme :o)

No, teď se můžete zasmát. Ale pro mě je největším vítězstvím, že jsou moji psi zdraví a mají mě rádi. Aspoň doufám :o)